Pátek 20. května 2022, svátek má Zbyšek
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 20. května 2022 Zbyšek

Jak jsem venčila psa

10. 09. 2021 12:12:19
anebo Není čokl jako čuba. Nejsem pejskař, přiznávám bez mučení. Ale ani psí odpůrce, jsem tak někde na pomezí.

POSTŘEHY NEPEJSKAŘE V PRAXI

U nás na vesnici byl pes i kočka takové to užitkové zvíře. On hlídal dům, ona zbavovala statek nežádoucích hlodavců. Zvířata nesměla domů, už vůbec ne na gauč, nedejbůh do postele! Pes se nevenčil, protože se dostatečně vyběhal během své šichty hlídače objektu. Granule v životě neviděl, neb žral zbytky a přesto se dožíval úctyhodných let. Moje zkušenosti pejskaře z dětství se rovnaly v podstatě nule.

Když jsem žila v USA v jedné rodině, ta si pořídila domů psa. Tedy fenku. O tu jsem se starala se stejnou láskou a péčí, jako o svěřené dítko. A docela mě to i bavilo.

Když mě nedávno sousedka požádala, ať jí vyvenčím psa, myslela jsem, že mě nemůže nic překvapit. Jenomže není pes, jako čuba! Zjištění genderové nerovnováhy u zvířat mě lehce překvapila.

Pes je chrt. Tedy Vipet, prostě taková hubená žížala s chlupama. Dostala jsem vodítko přes rameno, že tak to bude lepší, aby mi neutekl. Jasně, tenhle typ asi rychle běhá, tak jsme vyběhli.

Zatímco mnou kdysi opečovávaná čubička druhu retrívr vždy klidně pobíhala po mém boku, pan Spiny vyráží vpřed v rychlém tempu. Ok, tím mě nemůže rozhodit, vyrážím taky. V tom však "cuk" zastaví mě mocné táhnutí vodítka omotaného kolem mého hrudního koše. Pes cítí moč jiného psa, ok, dopřávám mu intimní chvilku, ve které přehlušuje cizí značku vlastním výstřikem. Rozbíháme se znovu. "cuk". Co je zase? Další čmuchání a kapky žlutých výměšků do trávy. Ok, jdeme dál. Cuknutí, táhne mě do keře, ještě, že jsem stihla zavřít oči před větvovím. Tam fakt nejdeme, tahám ho zpět. Jdeme, běžíme. Cuknutí, čmuchání, močení. Tvl, ten pes chčije snad každých pět metrů. Kde se to v něm pořád bere? Podezíravě si prohlížím jeho ploché, ba přímo převrácené břicho, ve kterém se schovává bezedný močový měchýř.

Když zastavujeme po padesáté šesté, už jsem fakt vytočená. "Spiny, už ne, to ses asi fakt posral!" Jo, tak ne, to teprve teď děláš. Naštěstí do trávy, mimo chodníček, protože jako správný nepejskař u sebe nemám pytlíky. Kdysi, jsem jich nosívala plné kabelky, protože jsem měla ne psa, ale malé dítě, které s oblibou kálelo všude možně, včetně autobusové zastávky, minutu před příjezdem dopravního prostředku. Ty dny jsou naštěstí pryč.

Blížíme se k domovu, další čůrací zastávku mu velkoryse promíjím, protože vím, že už bude brzy po všem. Co to jako je, tohleto? "Aááá jsem pes, jsem mocný král území, tady jsem byl, tady jsem taky byl, všechno potřísním, ať vidíte, jaký jsem borec." Jak moc mi tohle něco (někoho) připomíná. Všimla jsem si, že pro psa dokonce není loužička jako loužička. Některé ze značek kolegů jsou pro něj tak moc zavrženíhodné, že je nejen "přechčije" ale dokonce arogantně zahrabe zadníma nohama. Jakože "tak ty, mi můžeš fakt políbit".

To je pořád řečí o rovnoprávnosti a genderové rovnováze, jak jsou si ženy a muži ve všem rovni... Hele, my lidi to tvrdit můžeme a klidně si na to můžeme i hrát, ale pes ty články nečte.

S úlevou odevzdávám psa majitelce, od které se dozvídám, že tohle není z oblasti "mačo pes" ještě všechno, ale že když prožívá období hárání fen v okolí, zduří se mu penis a z něj po bytě ukapává sperma. Ježíšku na křížku! Jdu domů s vědomím, že pokud někdy v životě psa, tak jedině fenu!

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Viktorie Beso | pátek 10.9.2021 12:12 | karma článku: 23.48 | přečteno: 909x

Další články blogera

Viktorie Beso

Proč Péčko Prudí Paničky

Takzvané filmy pro dospělé, tedy takové, kde toho hlavní hrdinové na sobě příliš nemají, se těší více u mužského publika. Že by ženy byly toliko prudérní? Ale kdeže.

19.1.2022 v 9:40 | Karma článku: 30.17 | Přečteno: 1371 | Diskuse

Viktorie Beso

Movité ženy a chudí muži

Člověk by neřekl, jak jsou dneska ty ženské při majetku. Naštěstí však mají zdatné muže, kteří jim udatně pomáhají, nastavujíc tak svůj vlastní život všanc.

1.12.2021 v 11:08 | Karma článku: 32.73 | Přečteno: 1368 | Diskuse

Viktorie Beso

Mrkni na mého Ríšu!

Rozmohl se nám tu takový nešvar. Posílají si je holky s klukama a kluci s klukama i holky s holkama. Co? Hanbaté obrázky! No potěš koště. Znáte, máte?

26.11.2021 v 12:05 | Karma článku: 40.42 | Přečteno: 10945 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jakub Barvir

Kolik vyděláváte každý den Googlu a Seznamu Vy? Předražená bedna s páčidlem!

Jaký má marketing vliv na cenu zboží prodávaného v online obchodech? V tomto článku vám nastíním, kolik stojí prodej jedné předražené bedny s páčidlem na mém eshopu.

19.5.2022 v 21:58 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 150 | Diskuse

Martina Bojanovská

Jak jsem byla s dcerou v léčebně – první polovina pobytu

V hlavních rolích: astma, alergie na jarní pyly, atopický ekzém, matky roku a taťkové na pokraji svých možností. Extra role: vyhořelé matky a zparchantělé děti

19.5.2022 v 20:30 | Karma článku: 11.36 | Přečteno: 256 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Milión třistatisíc kroků do Santiaga de Compostela - část V.

Marek Orko Vácha kdysi řekl, že každý, kdo jde Camino, má po skončení poutě potřebu napsat knihu. Jde samozřejmě napsat leccos, ale to podstatné nikoli. Zkuste slepému vysvětlit, co je to modrá barva. Dnes tedy pár praktických rad

19.5.2022 v 19:20 | Karma článku: 11.98 | Přečteno: 121 | Diskuse

Karel Trčálek

Tak co, Ladiku? Na Čechy si troufáš, z cizích máš strach!

Není krásnějšího příkladu zbabělosti než zbabělosti Ladika. A není krásnějšího příkladu nezměrného hrdinství než hrdinství Ladikova!!!

19.5.2022 v 17:09 | Karma článku: 22.60 | Přečteno: 553 | Diskuse

Ladislav Větvička

Tak có, bruselska pětko? Na Čechy si trufate, cizich se bojite?

Neni krasnějšiho přikladu neschopnosti vlady bruselske pětky, než situace, keru dovoluje ten udatny hrdobec v čele minysterstva vnitřku.

19.5.2022 v 11:11 | Karma článku: 43.51 | Přečteno: 2823 | Diskuse
Počet článků 123 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5315

Nadšená cestovatelka, zanícená tanečnice a také tak trošku spisovatelka. Dříve psala hodně o sexu, dnes spíše o jeho následcích - rodičovství. Vše však převážně nevážně. 

Vydala zatím čtyři knihy. V roce 2012 debutovala lechtivým čtením Sbírka motýlů, o rok později přišla neméně pikantní Sebelhářka a následně Dívka s vůní manga.

Čtvrtá kniha je o síle, energii a spiritualitě ženy. Kdybych tě nepotkal... Aktuálně dokončila pátou, volné pokračování předešlého románu. 

 

http://www.viktoriebeso.cz/ https://www.facebook.com/ViktorieBeso

 
          blog.idnes.cz 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz