Tonča, Hanča, Kajča, Klárča a blbča
Co se týká Hanči a Tonči, rozdělil se svět (nebo aspoň ČR) na dva nesmiřitelné tábory. Jedni psali, že jsou ty dvě neskutečně blbé a dostaly, co si zasloužily, druzí zase, že na cestu měly právo a přece nebudou sedět doma. Do toho se začaly míchat feministické řeči, že přeci jen proto, že jsou Hanka s Tonkou ženy, si nebudou v dnešním rovnoprávném světě odepírat cestování. Myšlenka je to krásná, ale zkuste to vysvětlit těm fousatým strejdům v prostěradle s hlavou v ručníku…
Osobně si myslím, že pravda je někde uprostřed. Holky byly prostě jen naivní a věřily v bezmeznou krásu světa a lidskou dobrotu. Což by bylo úžasné, kdyby to tak v životě opravdu fungovalo. A protože nefunguje, bylo by fajn, kdyby si každý cestovatel jakéhokoliv pohlaví dobře rozmyslel, kam se vydá. Je normální, že rozumný cestovatel, který by svou dovolenou rád ve zdraví přežil, nepoleze do jezera, o kterém se ví, že v něm může zaútočit hroch a krokodýl. A ať chceme nebo ne, ať bojujeme za rovnoprávnost vší silou, jsou místa, kam by chlap, natož ženská prostě ve vlastním zájmu samotná lézt neměla.
A tak jsem se kdysi dávno vypravila na dovolenou s Klárou a Karolínou poznávat Egypt raděj s cestovkou. Ne, že by to bylo samospásné, ale přeci jen se nám to zdálo bezpečnější, než se potulovat po nocích v ulicích a veřejných dopravních prostředcích jen tak, bez chlapa. Zvlášť, když dvě z nás byly blondýny.
Bylo nám kolem dvaceti, byly jsme mladé, nezkušené, nedovzdělané a chovaly se jako krávy. Přesto, že jsme „rozumně“ jely na poznávací zájezd s CK, udělaly jsme dost proto, abychom dostaly přinejmenším na ústa.
Mezi jednotlivými městy jsme se pohybovaly bezpečně parníkem s naším egyptským průvodcem, ale touha po dobrodružství nám nedala a musely jsme se rozlétnout během zastávek hluboko do spletitých uliček měst samy, bez dozoru. Naštěstí se nám nestalo nic horšího, než pár nabídek kvalitního sexu s důrazem kladeným na nadměrný nástroj lásky, kterým podle všeho disponuje každý Egypťan. Zvláštní, citrony jim tam rostou do maximální velikosti pingpongového míčku, ale v klínech prý příroda nešetřila. Inu, Alláh asi někde vzal a jinde dal.
Musím ovšem hořce podotknout, že o moji maličkost (hnědooká bruneta s podprsenkou velikostí maximálně B) byl pramalý zájem, zatímco o Kláru s blond hřívou, ňadra dmoucí až u klíční kosti, očima v barvě Nilu a kočičího tvaru, se div neprali. Ačkoliv se nějaký zoufalec nade mnou smiloval a nonšalantně mi nabídnul jednoho přichlíplého dromedára, ona dostávala nabídky na celá stáda ztepilých velbloudů. Podotýkám, že úspěch sklízela, i když si byla v lékárně koupit přípravek proti průjmu. Přesto, že se pobledlá v křečích kroutila u pultu, snažící se udržet obsah střev na místě, lékárník laškovně podával krabičku s medicínou tam a zase zpátky, s tím, že ji nevydá, dokud mu nedá své telefonní číslo. Zoufalá Klára nakonec nadiktovala číslo své babičky a slavnostně si odnesla vytouženou Smectu.
I když mezi lid jsme vyrážely řádně oděny do dlouhých nohavic a rukávů, u bazénu na našem parníku jsme prostopášně odkládaly vršky (i když pouze v poloze poprsím k lehátku) a uváděly egyptskou posádku do transu způsobujícího nutkání donekonečna uklízet židle v našem okolí.
Další stupiditou byly naše rádobyvtipné narážky na vyklepávání prachu z koberců a hledání smítek mezi hustým vlasem tepichu, i když jsme to nedělaly zas extra okatě. Nechutně jsme riskovaly, když jsme provokativně popíjely a svačily před vyprahlými hladovými Egypťany v době Ramadánu s posměškem „dal by sis a nemůžeš, co?“ Nebo když jsme si omotaly kolem hlavy naše bazénové šátky a se záchvaty smíchu a úporným recitováním hlášky „ramram“ (ano, víme, že to patří k rituálnímu upalování Sati v Indii, ale zdálo se nám to dostatečně dramatické) se po setmění promenádovaly kolem břehu Nilu.
Trest na nás nenechal dlouho čekat a stihla nás Faraonova (nebo Alláhova?) pomsta. Konkrétně mě uprostřed procházky městem. Naštěstí mi poskytnul azyl jeden z prodejců v hudebninách, kterému jsem chtěla zaplatit za použití WC obvyklou taxu účtovanou na veřejných toaletách, avšak on jen velkoryse mávnul rukou se slovy: „This is a gift for you.“ Rychle jsem se tedy sbalila a běžela pryč, než si všimne, jaký „gift“ jsem zanechala já jemu v potemnělé komůrce. No, mělo mu fungovat splachování.
Přesto, že jsme se chovaly jako dokonalé blbky, měly jsme štěstí, nikdo nás neunesl, ani nám nedal přes hubu. A nám se v Egyptě ve finále moc líbilo. Třeba v káhirském muzeu. Když jsme s Karolínou obdivovaly zachovalé mumie, Klára nad ostatky Tutanchamona s ohrnutým nosem poznamenala, že je to takové carpaccio, i když vzhledem k technologickému postupu se jednalo spíše o prosciutto.
Nerozházel nás ani ruský bratr, který si přinesl do našeho hloučku lehátko a obtažený v tyrkysové lykře začal za mohutného fuňení procvičovat parodii na thai-či, vystrkujíce svou hromádku neštěstí vstříc našim očím.
A ve finále jsme se nenechaly rozčílit ani předraženým výletem na „překrásnou pláž“ za šnorchlováním mezi korály, kde jsme se vyválely v ropné skvrně, vilně pózujíc na pláži v mocném příboji s touhou po vytvoření dokonalé dovolenkové fotografie. Samozřejmě, že v miniaturních plavkách.
No, prošlo nám těch kravin tehdy dost, rozhodně víc, než kdybychom tou zemí, jen spořádaně projížděly autobusem.
Mám v tom všem ale trochu vnitřní rozpor. Na jednu stranu jsem fatalistka, věřím, že co nás čeká, nemine. Na druhou stranu věřím tomu, že se dá ledasčemu možná i vyhnout nebo aspoň zmírnit následky, protože jak moudře říká moje máma: „Chraň se člověče, i pánbůh tě ochrání“.
Nebo jak to tedy je? :)
Viktorie Beso
Je boj za kvalitní školy předem prohraný?
Svinstvo, které se předvádí v českém školství ve spolupráci s našimi politiky je jako zanícený vřed, který se nedaří vyříznout. Malá nepatrná šance tu však možná je...
Viktorie Beso
Jak zničit fungující a dětmi oblíbenou školu
Byla nebyla, jedna malá škola, do které děti chodily tak rády, že se jim ani nechtělo domů. Ne, to není pohádka, taková škola opravdu existuje! Zatím...
Viktorie Beso
Oškubaná jako kuře
Brazilské depilaci jsem se vyhýbala jako čert kříži, ještě aby ne, vždyť co může být horšího, než návštěva gynekologie? Přece návštěva gynekologie a skalpování k tomu!
Viktorie Beso
Proč Péčko Prudí Paničky
Takzvané filmy pro dospělé, tedy takové, kde toho hlavní hrdinové na sobě příliš nemají, se těší více u mužského publika. Že by ženy byly toliko prudérní? Ale kdeže.
Viktorie Beso
Movité ženy a chudí muži
Člověk by neřekl, jak jsou dneska ty ženské při majetku. Naštěstí však mají zdatné muže, kteří jim udatně pomáhají, nastavujíc tak svůj vlastní život všanc.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Tuleja vzdal nominaci na ministra. Fiala rozhodnutí přivítal
Pavel Tuleja se vzdal nominace na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Připustil selhání v...
Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho zadržela poblíž kvůli jiné krádeži
Desítky policistů, hasiči i záchranáři se ráno sjeli k litvínovskému gymnáziu. Důvodem bylo...
„Mimořádně trapné“. Akademici a ekonomové kritizují úroveň Tulejových publikací
Kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Tuleja publikoval své práce v potenciálně...
Na Česko loni útočili ruští hackeři. Nechte toho, vyzval je Černínský palác
Za loňskými útoky na českou internetovou infrastrukturu stáli ruští hackeři, uvedlo ministerstvo...
Pronájem bytu 1+1 ul. Nová, Střekov, Ústí nad Labem
Nová, Ústí nad Labem - Střekov
9 200 Kč/měsíc
- Počet článků 126
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5477x
Vydala zatím pět knih. V roce 2012 debutovala lechtivým čtením Sbírka motýlů, o rok později přišla neméně pikantní Sebelhářka a následně Dívka s vůní manga.
Čtvrtá kniha je o síle, energii a spiritualitě ženy. Kdybych tě nepotkal... následována volným pokračováním: Když jsme se potkali...
http://www.viktoriebeso.cz/ https://www.facebook.com/ViktorieBeso
viktore.beso@gmail.com